Velmi často se setkáváme s dotazem, jakou barvu jantaru zvolit pro sebe nebo své dítě? Jsou v nich nějaké rozdíly, nebo účinkují všechny stejně? Pomůže některý více, než jiný, při růstu zoubků?
Ačkoliv bývá jantar označovaný jako polodrahokam a lidé si tak myslí, že jde o kámen, ve skutečnosti se jedná o zkamenělou pryskyřici. V případě tradičního baltského jantaru jde o pryskyřici borovice. To proto je na rozdíl od šperků z polodrahokamů tak lehoučký (dětské náhrdelníky váží obvykle pouze 4-5 gramů). A také toto je důvod, proč v něm můžete vidět často různé prasklinky a bublinky, které se v pryskyřici běžně nachází, pravděpodobně jako pozůstatek vypařené vody.
Tato pryskyřice si po miliardy let ve většině případů uchovala svou barvu, tudíž úplně nejtypičtější barvou jantaru jsou různé odstíny medové. Většina jantaru je totiž uložena na mořském dnu, kde k němu není přístup světla, to proto byla jeho barva zachována. Kusy jantaru, které moře za bouří vyplavilo a které zůstaly na zemi, pak vlivem oxidace svou barvu začaly měnit. Na povrchu tak nugety jantaru začaly vlivem vystavení vzduchu tmavnout. Některé kusy jantaru jsou díky tomu téměř černé, další označujeme jako rubínové či třešňové a směrem ke středu přechází nalezený kus jantaru do koňakové a medové barvy. U větších kusů jantaru, kde docházelo k vyššímu tlaku a absolutní nepřístupnosti kyslíku, pak vznikl uprostřed jantar máslový, místy až bílý.
Mimo oxidace má také vliv na barvu jantaru fakt, zda vznikl z čisté pryskyřice, nebo zda do ní byli uvězněni například mravenci a další hmyz, který v něm utvořil černé tečky. Nebo také, zda kolem stromu, ze kterého pryskyřice tekla, bylo větší množství rostlin, které v ní zůstaly zakonzervovány a nyní jej označujeme jako zelený jantar.
Co se týká množství látek, které bývají považovány za léčivé, především tedy kyseliny jantarové, pak ano, její množství je rozdílné. U baltského jantaru je jí obvykle 3-8 %. Vyšší množství této kyseliny se přitom nachází právě ve zvětralých černých částech (často označované jako rubínový či třešňový jantar). A úplně nejvyšší koncentraci najdete v jantaru z centra nalezených kusů, tedy v jantaru máslovém. Tradiční medový jantar má koncentraci nejnižší. A dokonce jantar z jiných nalezišť, například z Mexika, Ukrajiny či Číny, nemusí tuto kyselinu obsahovat vůbec - takový jantar však v naší nabídce nenajdete.
Tip na závěr: pokud se Vám máslový ani rubínový jantar nelíbí, ale chcete, aby náhrdelník měl co nejvyšší účinek, podívejte se na korálky z naší nabídky, které kombinují různé barvy jantaru, označujeme je jako "multicolor".